Orlovský Orel 2014

Orlovský OREL 2014
Sobota, 8. listopadu ráno, počasí přeje – prší, no a na stěnu Horolezeckého klubu Gymnázia Orlová se začínají sjíždět první malí závodníci. Aby neměli „místní“ výhodu, byly závodní cesty definitivně upraveny až v průběhu pátečního dne. A jaké cesty! V Orlové vždy stavíme dvě paralelní bezprostředně vedle sebe, ať do závodění vstupuje i motivace „chci být nahoře dřív než ten vedle!“. Levá cesta tradičně z největších chytů (madlovice), pravá je letos poprvé postavena ze standardních chytů, které se používají na opravdu „velkých“ závodech v lezení na rychlost. Kdo třeba nevíte – aby to pro závodníky nebylo tak snadné – rychlost se neleze na kolmé vertikále, ale v mírně (5°) odkloněném profilu, tedy vlastně „převis“.

Mimochodem, o soutěžním rychlostním lezení je letos u nás celkem dost slyšet, zejména díky světovým úspěchům nejlepších českých lezců, Libora Hrozy a juniora Honzy Kříže.

Zpět do Orlové: Čtyři věkové kategorie, v každé kluci a holky zvlášť, no, však dnešek má teprve ukázat, že i malí mohou být daleko rychlejší než ti velcí…;)

Jako obvykle, leze se paralelně, každý každou cestu jednou, v pořadí v základní skupině rozhoduje součet těchto dvou časů – není tedy až tak důležité být nahoře dřív než ten ve vedlejší cestě. Je ale vidět, že děti bojují jako lvi, povzbuzují se navzájem, atmosféra hlučná, vyhecovaná, parádní.

Kořením dnešního závodu je mimo jiné mimosoutěžní účast našeho nejlepšího oddílového rychlostního lezce, specialisty na tuto disciplínu, Adama Smigy, který závodní cesty vybíhá téměř dvakrát rychleji než nejlepší ze závodníků. Impozantní, občas máme pocit, že je něco s časomírou… Cože, 9 vertikálních metrů za 3,80 vteřiny!? Ale je to tak. Je prostě dobrej, tenhle hoch.

Když už jsme u časomíry: Je komplet fungl nová, postavená na zakázku, na míru potřebám, dle mezinárodních pravidel pro rychlostní lezení, dokáže mimo dosažených časů také hlídat a okamžitě akusticky i opticky signalizovat ulité starty (podobně jako v atletice), měřit reakční časy, vše na setiny vteřin, no zkrátka je dokonalá. A hlavně – funguje bezvadně! Velmi dobrá práce všech, kteří u jejího zrodu stáli (díky, Marceli, Romane a spol.!).

Ve volných chvílích během závodu, mají děti k dispozici nejen celou tréninkovou stěnu, ale také tělocvičnu, dávají si basket, badminton, fotbálek, volejbal, nebo jen tak běhají, makají na žebřinách, někteří dokonce i trošku lezou;)

Po odlezení základních skupin je to už opravdu boj „muže proti muži“, tedy souboje kdo s koho – kdo postoupí do finále, ve kterém už půjde rovnou o zlato a kdo bude lézt o bronz. Následují malá finále a finále. Napětí, bojovnost, opět hecování, fandění, žádné slzy, jen úsměvy. A že bylo na co koukat, ti nejrychlejší opravdu stěnu doslova „vybíhali“ tak, že jističi měli plné ruce i nohy práce.

Stupně vítězů, diplomy a nádherné medaile (díky, Tome!), šťastné a spokojené děti se lehce po poledni rozcházejí zpět domů, a ti, kteří ještě nemají dost, mohou v závodním dni pokračovat na třinecké bouldrovce.

Zlatí hoši a dívky:

Terezka Vlachová, Emma Deusserová, Eliška Adamovská, Vanda Štůsková

Adam Adamovský, Čeněk Babača, Kamil Škop, Martin Chytil

Výborný závod, pro děti příjemná pohodová akce, za rok zase – Orlovský Orel 2015!

Poděkování sponzorům: Město Orlová, Hudy sport Ostrava.

Ondra Žalský